TK – cv. 4 (4. týden)

Mapová kompozice

Mapovou kompozicí se myslí rozmístění základních náležitostí mapy na mapovém listu. Obsahuje pokyny co na mapový list umístit, kam je umístit a zároveň jak to provést. Důležitým aspektem pro sestavení kompozice je účel mapy, kdy musí být jasný cíl, jakému má mapa sloužit (mapa s výsledky analýz, mapa pro orientační běh, přehledová mapa apod.), okruh uživatelů mapy (laická veřejnost, odborníci, cizinci apod.) a způsob využití mapy (nástěnná mapa, mapa v atlase, mapa do novin či časopisu apod.). Je třeba se řídit zásadou, že “mapa potvrdí svůj účel teprve tehdy, splní-li požadavky praxe” (Kaňok, 1999).

Na mapový list je možné umístit celou řadu prvků, jak jsme se o tom bavili na minulém cvičení, ale při přílišném zaplnění plochy mapového listu, se mapa stává nepřehlednou. Stejně jako příliš prázdná mapa působí nedokončeně a amatérsky. Již jsme si řekli, že na mapě musí bát celkem 5 základních kompozičních prvků: mapové pole, název mapy, legenda, měřítko a tiráž. Kromě těchto prvků může mapa obsahovat také nadstavbové prvky, které jsme si prošli v minulém cvičení, vždy však musí souviset s tématem mapy.

kompozice

Zdroj: Kaňok, J., Voženílek, V. (2007): 4. díl seriálu Chyby v mapách. Kompozice mapy. GeoBusiness, číslo 4, pp. 34-37.

Postup tvorby mapové kompozice je rozdělen do následujících kroků, které shrnuje obrázek výše (Kaňok, Voženílek, 2007):

  1. vykreslí se mapové pole, které je hlavním komponentou mapy na dostatečně velký list papíru,
  2. okolo mapového pole se vykreslí nejmenší opsaný čtyřúhelník jako pevný návrh rámu mapového listu,
  3. do prázdných míst mezi mapovým polem a pracovním rámem listu se umístí jednotlivé základní kompoziční mapové prvky a pak i potřebné nadstavbové prvky,
  4. pokud to tohoto volného místa není možné vložit všechny prvky, je potřeba posunout jeden nebo více rámů listu tak, aby všechny prvky měly dostatek prostoru (nedotýkaly se či dokonce se nepřekrývaly).
  5. vykreslí se rám mapového listu a tím je mapové dílo hotovo.

Barvy v mapách

Problematiku barev v mapách budete jistě probírat na přednáškách, na cvičeních si řekneme, jaké barvy v praxi používat a jakých chyb se vyvarovat. Použití nevhodných barev totiž může znehodnotit celou mapu, stejně jako použití vhodných barev ji může dostat na zcela jinou úroveň. Použití barev v mapách se liší v závislosti na typu dat, které v mapě vyjadřujeme:

  1. kvalitativní data:
    • pro rozlišení jednotlivých jevů se používají takové sady barevných odstínů, ve kterých se rozpětí intenzit jednotlivých barev pohybuje v úzkém intervalu (žádná barva na mapě nevyniká a ani nezaniká).
    • Nejintenzivnější barvy se volí pro nejmenší plochy, které se vykreslují tmavými odstíny, aby nezanikly.
    • Velké plochy se vykreslují méně intenzivními barvami, světlými a málo sytými odstíny. Vytvářejí tak dobrý podklad pro bodové a liniové prvky mapy.
    • Bodové a liniové znaky by měly být vykresleny jen tmavými a sytými odstíny, aby byly snadno čitelné.
  2. kvantitativní data:
    • Základní pravidlo zní: s rostoucí intenzitou jevu roste také intenzita barvy (pozor na tzv. propadání barev). To vyžaduje použití sady barevných odstínů s dostatečně širokým rozsahem intenzit jednotlivých barev (lidské oko rozliší nejvíce rozpozná nejvíce rozdílů).
    • Nejvhodnější je použití odstíny jedné barvy.
    • Pokud je potřeba zvolit více barevných tónů, volíme ty ze stejné části spektra, protože by barvám mohl být čtenářem připisován kvalitativní význam.
    • V případě použití více barevných tónů se pro záporné či nízké hodnoty používají studené barvy a teplé barva pak pro vysoké či kladné hodnoty.
    • Rovněž jas a optická váha hrají důležitou roli, např. se nepoužívá stupnice typu světle modrá – zelená – žlutá – oranžová – černá, protože žlutá a oranžová mají velký jas a čtenáři tak evokují nejvyšší hodnoty.

kvantita_kvalita

Zdroj: Kaňok, J., Voženílek, V. (2008): 4. díl seriálu Chyby v mapách. Barvy v mapách. GeoBusiness, číslo 3, pp. 16-19.

Bílá barva se používá jen pro oblasti, kde se nevyskytuje daný jev, případně v daném území data nebyla naměřena. Černá se v kartografii nepoužívá pro vykreslení areálů, ale pouze pro popis, případně pro liniové a bodové prvky. Každopádně by se měl kartograf těmto dvěma barvám vyhnout.

psychologie_barev

Zdroj: Kaňok, J., Voženílek, V. (2008): 4. díl seriálu Chyby v mapách. Barvy v mapách. GeoBusiness, číslo 3, pp. 16-19.

Pomoc při sestavování barev mohou nabídnout nejrůznější internetové stránky, kde je možné využít některé z palet. Případě se nechat inspirovat jinými mapami, které naleznete na internetu (např. Journal of Maps). Je však třeba i nadále dbát zvýšené opatrnosti, protože ne všechny palety jsou připravené pro tvorbu map a navíc i v těchto paletách může být některá z výše uvedených chyb:

Zadání

Pracujte samostatně a splňte následující úkoly:

  1. Zkuste přijít na všechny chyby, které jsou v kompozici následujících map – poznamenejte si to na papír či do počítače.
  2. Vytvořte jakoukoli mapu dle všech zásad, které jsme si uvedli na dosavadních cvičeních.
  3. Prohlédněte si kompoziční prvky u vámi vybraných map na www.journalofmaps.com.