Geografie obyvatelstva

Zadání

Velmi rozsáhlou část socio-ekonomické geografie tvoří bezesporu část, které se věnuje obyvatelstvu, tzn. geografie obyvatelstva. Většina analytických podkladů, které vypracovává jak veřejný tak rovněž privátní sektor, sloužících pro rozhodovací a plánovací procesy, využívá data a informace získaných z analýz vývoje a struktury obyvatelstva a také faktorů, které ovlivňují budoucí vývoj populace. V rámci následujících cvičení si ukážeme možný postup, jak taková demografická analýza může vypadat. Využijeme jak klasických a jednoduchých, tak rovněž některých méně známých a pokročilejších metod. Využijeme nejrůznějších datových zdrojů a výsledky vhodně interpretujeme. Každý student si vybere jeden ze správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP, malé okresy) ČR (s minimálním počtem 10 obcí), s tímto SO ORP bude téměř celé cvičení pracovat. Cvičení je rozděleno do celkem 3 větších celků:

1. celkový vývoj počtu obyvatel,
2. přirozené a mechanické pohyby obyvatel,
3. věková a vzdělanostní struktura obyvatel.

Dostupná data pro demografické studie (výběr)

• Sčítání lidu, domů a bytů – kompletní pokrytí populace v České republice, udávány jsou data: počet obyvatel (trvalá a obvyklá adresa), struktura dle pohlaví, věku, vzdělání, národnosti (nepovinné), náboženství (nepovinné), bydliště rok před sčítáním (migrace).
• Evidence migrace – data o migračních tocích mezi obcemi ČR a rovněž do/z zahraničí. Uváděny jsou názvy obce bývalého a nového bydliště, pohlaví, věk, rodinný stav a státní občanství. V rámci Prahy se eviduje také stěhování uvnitř obvodů.
• Běžná evidence přirozené měny – vycházejí z obecních matrik a jsou publikovány každoročně. Obsahují data o počtu obyvatel (k 1.1. a 31.12.), počtu přistěhovaných a vystěhovaných, počtu narozených a a zemřelých. Z matrik vychází také data o počtu sňatků a rozvodů. Tato data jsou volně dostupná na úrovni obcí. Data jsou za vyšší územní celky publikovány ve formě Demografických ročenek.
• Registr obyvatel – jeden ze 4 základních registrů ČR. Obsahuje údaje o fyzických osobách – občané ČR a EU, cizinci s povolením pobytu v ČR a cizinci, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Je spravován Ministerstvem vnitra. O osobách jsou zaznamenávány tyto informace: jméno a příjmení, odkaz do registru územní identifikace na adresu (RÚIAN) místa pobytu, příp. na adresu pro doručování, datum narození a úmrtí, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, odkaz do RÚIAN na místo a okres narození a úmrtí; popřípadě stát narození a úmrtí, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů a údaj o tom, zda má osoba zpřístupněnu datovou schránku.
• Demografická výběrová šetření

Celkový vývoj počtu obyvatel

Celkový vývoj počtu obyvatel je možné zobrazovat klasicky v absolutním počtu obyvatel v jednotlivých letech a zobrazit spojnicovým nebo sloupcovým grafem. Tato metoda je však nedostatečná v případě porovnání různých územních jednotek s řádově odlišnými počty. V těchto případech musíme pracovat s relativními daty. Můžeme počítat např. relativní změny mezi obdobími nebo index změny vzhledem k počátečnímu stavu. Posledně jmenovaný postup využijeme v našem cvičení. Charakterizujeme vývoj obyvatelstva SO ORP v období od prvního Sčítání roku 1869 až do současnosti a to na základě dat z Historického lexikonu (ČSÚ), který je ke stažení ve veřejné databázi ČSÚ. V tomto lexikonu je poslední údaj za rok 2011. Porovnáme tento vývoj se situací ve čyřech dalších libovolných SO ORP. Za výchozí základnu bereme počet obyvatel v roce 1869 (1869 = 100%) a všechny další záznamy vztáhneme k tomuto roku. Vše zobrazíme v jednom grafu a okomentujeme. Zaměříme se hlavně na zodpovězení následujících otázek:

• Je počet obyvatel ve vašem SO ORP větší, než v roce 1869, o kolik?
• Kdy bylo dosaženo maxima a kdy minima?
• Jaké vlivy se na tom podílely?
• Desetiletí s největšími populačními zisky a ztrátami.
• Porovnejte vývoj s vývojem v dalších SO ORP (kopíruje vývoj trend?).
• Zdůvodněte na základě znalosti místního kontextu.

Doplněk: Údaje o změně počtu obyvatel se často také zobrazují v mapě. Pro zobrazení relativní změny počtu obyvatel se využije metoda kartogramu a pro absolutní změnu nebo stav počtu obyvatel pak metoda kartodiagramu. Vykreslení dat v geografickém prostoru často napomohou při vlastní interpretaci, např. zvýrazní souvislé oblasti s nárůstem či poklesem v zázemí měst, v industriálních oblastech…

Přirozené a mechanické pohyby obyvatel

Když již víme, jak se vyvíjel počet obyvatel, je dobré se zaměřit, co přesně způsobilo danou změnu obyvatel. Počet obyvatel ovlivňují přirozené a mechanické pohyby obyvatel. Mezi ty přirození patří porodnost a úmrtnost a mechanická je tvořena procesem přistěhování a vystěhování (při překročení státní hranice pak imigrace a emigrace). Obecně, čím pracujeme s detailnější geografickou jednotkou, tím je významnější role mechanické měny. Data v Historickém lexikonu vychází z cenzů, popisují tak situaci v daném okamžiku a neobsahují data o přirozeném a mechanickém pohybu (nebo jen částečně).

My budeme pracovat s daty z Běžné evidence přirozené měny, které obsahují také údaje o pohybech mechanických. Na základě dat z Demografické ročenky proveďte vyhodnocení vývoje přirozené a mechanické měny ve vašem SO ORP za období od roku 1991 do současnosti. V případě zájmu je možnost využít také demografická data pro jednotlivé obce v ČR (viz odkaz v přehledu dat). Pro hodnocení jednotlivých změn opět raději použijeme relativní ukazatele, oproti absolutním číslům. Běžně jsou používány hrubé míry – hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti, hrubá míra přistěhování, hrubá míra vystěhování a dále sumární hrubá míry přirozeného přírůstku, hrubá míra migračního salda a hrubá míra celkového populačního přírůstku. Vždy se jedná o počet daného ukazatele na 1000 středního stavu obyvatel. Za celé SO ORP zobrazíme grafy s vývojem:

• hrubé míry porodnosti a úmrtnosti,
• hrubé míry přistěhování a vystěhování,
• hrubé míry přírůstku přirozeného, migračního a celkového populačního,
• Webbův graf pro vše SO ORP a 3 sousední pro celé období od roku 1991 do současnosti.

Zjištěné výsledky okomentujte a zaměřte se hlavně na zodpovězení následujících otázek:

• Získává okres obyvatelstvo přirozenou měnou? Kdy začal ztrácet?
• Kdy se pomyslné nůžky začaly nejvíce rozvírat (největší rozdíl natalita-mortalita)?
• Je z vývoje v posledních letech patrná změna?
• Získává okres obyvatelstvo mechanickou měnou? Kdy začal ztrácet?
• Kdy se pomyslné nůžky začaly nejvíce rozvírat (největší rozdíl přistěhovalí-vystěhovalí)?
• Je z vývoje v posledních letech patrná změna?
• Porovnejte vliv přirozené a mechanické měny na počet obyvatelstva.
• Převahuje období s celkovou ztrátou či ziskem obyvatel? Uveďte tato období.
• Je z Webbova grafu patrný nějaký trend?
• V porovnání s okolními okresy je vývoj podobný?

Tyto údaje často oscilují, proto se obvykle používají několikaleté průměry, které vývoj vyhladí a zvýrazní obecný trend ve vývoji sledovaného ukazatele. Tímto zprůměrováním však rovněž zkrátíme časovou řadu (např. tříletý průměr zkrátí řadu o první a poslední rok sledování) a proto se nedoporučuje pro krátké časové řady.

Věková struktura obyvatel

Velice důležitá pro budoucí demografický vývoj populace je také její věková struktura. V současné době je často diskutována problematika stárnutí obyvatel. Starší populace má velký předpoklad k budoucímu snižování a to z několika hledisek – vyšší úmrtnost, nízká porodnost a vyšší migrace starších obyvatel např. na chaty a chalupy, do domovů důchodců apod. My se na tuto problematiku zaměříme a vyzkoušíme si k tomuto další datový zdroj z ČSÚ, který sleduje populační strukturu obcí (v našem případě z roku 1999) a dále pak na základě dat ze SLDB 2011, jelikož v případě ročenek je uváděna věková struktura obyvatel bez rozlišení pohlaví.

Pro analýzy věkové struktury se nejčastěji využívají tzv. věkové pyramidy a dále ukazatele jako průměrný věk či index stáří (další ukazatele např. na webu Demografie). Pro možnost rychlého porovnání změny zobrazíme oba sledované roky do jedné pyramidy. První bude pro rok 1999 a druhá pak pro situaci v roce 2011. Pyramida bude rozdělena po 5ti letých věkových kohortách a dle pohlaví. Obě pyramidy porovnejte a odpovězte na otázky níže:

• Jakému teoretickému typu je pyramida vašeho kraje podobná?
• Jaká je nejčetnější skupina obyvatel a naopak nejméně četná?
• Existují v pyramidách pro jednotlivé roky nějaké významnější rozdíly?
• Jak predikujete vývoj do budoucna, jsou z pyramidy evidentní nějaké problémy?
• Existují nějaké rozdíly mezi pohlavími v jednotlivých pyramidách?

Dále vytvořte graf s vývojem indexu stáři (spolu s vývojem počtu obyvatel ve věku 0-14 a 65+) ve vašem SO ORP pro období od 1991 do současnosti. Okomentujte vývoj indexu stáří a reagujte hlavně na tyto otázky:

• Popište trend vývoje indexu stáří. Co když je hodnota indexu stáří rovna 100%?
• Plyne z vývoje nějaké ohrožení?

Data

Veškerá data jsou ke stažení v zadaném adresáři cv01 na uložišti \adelka-nas.vsb.czPublic (nick: gisak).

Termín odevzdání:

Cvičení bylo inovováno díky finanční podpoře projektu FRVŠ 956/2013, kterému za podporu děkuji.