Dojížďka a dopravní chování

V tomto cvičení se zaměříme na zpracování dat o dojížďce obyvatel do zaměstnání, resp. do škol. Představíme si datový zdroj a naučíme se data korektně vizualizovat. V druhé části cvičení budeme zpracovávat záznamy tras z GPS loggerů, které jste si sami zaměřili. Představíme si také možnosti, jak využít mobilní telefon s OS Android pro měření v terénu.

Dojížďka do zaměstnání

Dojížďka do zaměstnání a do škol je zjišťována v intervalu 10 let ve sčítání lidu, domů a bytů. Jako dojíždějící je považován každý, kdo nepracuje v místě svého bydliště a při dojížďce překonává administrativní hranici obce. SLDB je celorepublikové sčítání, kterého se měla dle zákona č. 296/2009 Sb. zúčastnit každá fyzická osoba, která byla v rozhodný okamžik přítomna na území České republiky nebo zde má trvalý nebo povolený přechodný pobyt. Řada obyvatel se však rozhodla některé údaje neposkytnout, obzvláště pak ty, které byly považovány za příliš citlivé a subjektivně narušující soukromí osob. Mezi tyto údaje patřily mimo jiné také otázky týkající se dojížďky do zaměstnání a škol. Z celkem 6 026 852 zaměstnaných, žáků a studentů nebylo vůbec zjištěno místo pracoviště nebo školy u 34,3 % respondentů. Dále pak 12,5 % respondentů uvedlo, že je zaměstnáno v místě bydliště a pro 2,1 % respondentů nebyl cíl dojížďky lokalizován, přestože je na území ČR. Tato čísla dokazují sníženou kvalitu použitých dat, především práce s nižšími administrativními jednotkami (např. obcemi nebo základními sídelními jednotkami) je problematická. Hlavním problémem ovlivňujícím strukturu dojížďkových toků je geokódování jednotlivých adres. Při vyhodnocování dojížďky ze SLDB se pracuje celkem se třemi typy adres – bydlištěm v rozhodný okamžik, adresou místa sečtení a adresou trvalého bydliště. V ideálním případě byly úspěšně lokalizované všechny adresy (s využití registru sčítacích obvodů a budov), v nejhorším případě byla lokalizována pouze adresa trvalého bydliště. Nastaly tak případy, kdy je u respondenta uvedena jen adresa trvalého bydliště a jako místo dojížďky je uváděna obec na druhé straně republiky. Do budoucna je proto důležité hledat jiné zdroje dat o dojížďkových proudech, jako je např. sledování pohybu obyvatel dle mobilních telefonů. Se zohledněním výše uvedených problémů bude analyzována především relativní struktura dojížďkových toků namísto absolutních čísel. Předpokládá se, že struktura chybějících dat odpovídá zjištěným datům.

Naším cílem je definovat spádovou oblast vybraného sídla (krajské či okresní město). Spádová oblast bude definována dle aktuální metodiky pro vymezování tzv. funkční urbanizované oblasti (tzv. FUA).

Datové podklady

Využijeme dva datové zdroje. Prvním budou data ze SLDB 2011 o vyjížďce do zaměstnání, který obsahuje kromě počtu vyjíždějících také počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních. Pracovat budete se surovými daty, které byly poskytnuty Českým statistickým úřadem. Druhým zdrojem pak jsou administrativní hranice obcí, které pocházejí z Registru sčítacích obvodů a budov (ČSÚ).

Postup

V prvním kroku je potřeba vybrat pouze data o vyjížďce, která směřuje do vybraného sídla. Následně je potřeba vypočítat podíl vyjíždějících v %. Tyto úpravy provedeme přímo v Excelu. Data uložíme jako samostatný list a načteme do prostředí ArcMap. Zobrazíme si také vrstvu obcí ČR a data o vyjížďce k této vrstvě napojíme. Postup napojení znáte z předchozích cvičení. Obce následně rozdělíme do intervalů 10-15-30-50-100, vybereme vhodnou barevnou škálu a vytvoříme mapový výstup. Na obrázku níže je zobrazen výsledek pro denní dojížďku do zaměstnání do Ostravy a Olomouce.

Naším dalším cílem bude rozšířit výše připravenou mapu o skutečné nejvýznamnější dojížďkové toky, které směřují do analyzovaného sídla.

Datové podklady

Kromě datových zdrojů, které jsme využili v předchozím cvičení, využijeme ještě UIR-ZSJ, kde naleznete souřadnice jednotlivých obcí.

Postup

Pro vizualizaci použijeme liniový kartodiagram. V prvním kroku je potřeba vybrat nejvýznamnější toky z hlediska absolutního počtu vyjíždějících do analyzovaného sídla. Vyberte 10 nejvýznamnějších toků a v tabulce ponechte jen kód obce počátku a počet vyjíždějících. Tuto tabulku načtěte v ArcMapu a dále načtěte také soubor obce.dbf, který jste získali z UIR-ZSJ. Tento dbf soubor obsahuje seznam všech obcí spolu se souřadnicemi x a y v S-JTSK.

Pro konstrukci liniového kartodiagramu potřebujeme vytvořit liniovou vrstvu, která bude spojovat počátek a cíl dojížďky a bude obsahovat počet dojíždějících. K tomuto účelu využijeme funkci XY to line. Jak je na obrázku níže zobrazeno, je potřeba zadat souřadnice x a y pro počátek a cíl a dále počet dojíždějících. Souřadnice nalezneme v souboru obce.dbf. V tabulce, která obsahuje kód obce počátku a počet dojíždějících rozšíříme o nový sloupec, který vyplníme kódem obce cíle dojížďky. Tento kód bude ve všech řádcích stejný. Následně připojíme k oběma sloupcům s kódem obce tabulku obce.dbf a tím získáme všechny potřebné údaje v jedné tabulce. Tu musíme exportovat a vytvořit novou tabulku, která bude obsahovat fyzicky všechny potřebné sloupce a teprve poté můžeme vyplnit formulář pro tvorbu linií. Do pole ID vložíme sloupec, který obsahuje počet dojíždějících. Následně výsledek přidáme do kompozice z předchozího úkolu a dokončíme kompletní mapu popisující situaci v dojížďce do zaměstnání do analyzovaného sídla.

Dopravní chování

Jednou z možností, jak analyzovat dopravní chování obyvatel (kromě doposud používaných dotazníků) je také analyzování pohybů na základě track logu z GPS. V praxi se používá těchto metod např. při sledování odcizených aut nebo při sledování podezřelých osob. Konkrétní příklad může být záznam z mobilního telefonu pachatele, který je podezřelý z vloupání do objektů. Jeho track log se porovná s místy a dobou zaznamenaných vloupání a posoudí se možnost, zda dané vloupání mohl spáchat podezřelý pachatel.

My nebudeme hodnotit, zda jste se mohli vloupat do objektů, ale porovnáme track logy mezi sebou a posoudíme, zda jste se mohli někde setkat se svými kolegy, nebo zda jste se těsně minuly apod. Za úkol jste měli zaznamenat svůj jeden den.

Naším dalším cílem bude vizuálně analyzovat záznamy track logu z jednotlivých GPS loggerů. Zaměřit se na možnosti setkání se a zhodnocení míst, kde se jednotliví respondenti zdrželi apod.

Datové podklady

Využijeme prakticky jen data z track loggerů ve formátu gpx a dále webové mapové služby pro topografický podklad pod zobrazované záznamy.

Postup

Stáhněte si data ze svého záznamníku a zobrazte je v prostředí Google Earth, prohlédněte si data a případně promažte chybné záznamy. Následně uložte do formátu kml a s využitím převodníku MyGeoData převeďte data do formátu shp. Pro analýzu využijeme nástroj GeoTime, který slouží pro vizuální hodnocení záznamů pohybu a nachází své využití i u Policie. GeoTime zvládne importovat i přímo formát kml. V GeoTime využijeme hlavně 3D Time Viewer a GeoTime Networks.

Zdroj: GeoTime, Oculus.

Data

Z licenčních důvodů jsou veškerá data dostupná na FTP disku v intranetu. Přihlašovací údaje budou předány na daním cvičení.

Cvičení bylo vytvořeno díky finanční podpoře projektu FRVŠ 80/2014, kterému za podporu děkuji.