Stupnice
Stupnice jsou nedílnou součástí kartografických metod jako je kartogram nebo kartodiagram. Nikdy nse nevyskytuje samostatně, ale vždy současně s některou z výše uvedených metod. Pro správnou konstrukci stupnice je třeba vybrat správnou metodu a to podle toho, zda se jedná o absolutní či relativní hodnoty. Pokud se toto zamění, tak se dopustíme závažné chybě či je daný diagram příliš velký a zakrývá podstatnou část mapy. Pokud chceme porovnávat hodnoty mezi sebou, je třeba dané hodnoty nejdříve převézt na srovnatelnou jednotku (na rozlohu, celkový počet obyvatel apod.). Pokud se ale neprovede korektní grafické zobrazení relativní hodnot, může dojít k neobjektivnímu vyjádření hodnot (rozdíl při zobrazení počtu obyvatel Číny a Lucemburska a počtu obyvatel na km2 obou států). Pokud chceme zobrazit absolutní hodnoty, tak vybereme metodu kartodiagramů, izolinií nebo teček a pokud relativní hodnoty, tak metodu kartogramů nebo pseudokartogramů. Všechny tyto metody musí být doplněny stupnicí, která musí být korektní a objektivně zobrazovat realitu.
Existují dva typy stupnic – intervalová (určuje se šířka a hranice intervalů, do kterých jsou dané jevy zařazeny) a funkční (existuje matematický vztah mezi hodnotu jevu a velikostí grafického znázornění). Díky funkční stupnici tak je čtenář schopen odečíst přesnou hodnotu, kterou daný symbol reprezentuje, zatímco intervalová stupnice umožňuje pouze určit v jakém rozsahu hodnot je daný symbol. Je tak pro ni důležité určit počet intervalů a jejich šířky, doporučuje se použít mezi 4-10 intervaly. Nepředpokládá se, že by interval obsahoval jen jednu hodnotu a není tak vhodná pro zobrazování jevů s malým počtem hodnot.
Intervalová stupnice se pak konstruuje tak, že se vytvoří histogram hodnot a jeho tvar se přirovná k některému z teoretických rozdělení četností a podle daného typu se volí rozdělení do intervalů. Tedy v případě normálního rozdělení se používá aritmetický průměr a směrodatné odchylky. Při vícevrcholovém rozdělení četností se volí hranice intervalů v lokálních minimech. Při exponenciálním rozdělení četností se dělí nejčetnější hodnoty do několika intervalů a málo četné hodnoty se zařadí jen v jednom intervalu či ve dvou.
Po správné konstrukci stupnice je třeba ji vhodně graficky reprezentovat. Pokud vyjadřujeme spojitý jev (teplota vzduchu), pak se políčka navzájem dotýkají a plynule navazují. Jedna hodnota pak odpovídá nejčastěji horní hranici intervalu. V případě diskrétních hodnot (počet obyvatel) má stupnice několik samostatných políček a hranice intervalů musí být jasně určena, např. 0,1 – 100; 100,1 – 200; 200,1 – 300 atd.
Zdroj: Kaňok, J., Voženílek, V. (2008): Chyby v mapách. Stupnice. Geobusiness.
Kartogram a pseudokartogram
Tyto metody zobrazují plošným způsobem relativní hodnoty prostorových jevů v dílčích územních celcích. Důležitým aspektem těchto metod je zobrazení je zobrazení relativních hodnot. Kartogram musí pracovat s hodnotami přepočtenými na celkovou plochu prostorové jednotky (nemůžeme vztáhnout např. jen k ploše zalesněné půdy, jelikož každé území má jinou rozlohu této plochy). Metoda pseudokartogramu (nepravý kartogram) zobrazuje také relativní hodnoty, nicméně hodnoty nejsou vztaženy k rozloze (např. míra nezaměstnanosti, míra rozvodovosti apod.). Hodnoty jevu se vztahují k při konstrukci kartogramu k ploše určeného území. Pokud pracujeme s fyzickogeografickými jevy, používáme patřičné dlení území (povodí, geomorfologické jednotky apod.), pokud se socioekonomickými jevy, pak pracujeme s administrativními jednotkami.
Zadání
Vyberte si některý okres v České republice a vytvořte 2 kartogramy či pseudokartogramy na jednom mapovém listu, kdy první mapové pole bude obsahovat kartogram či pseudokartogram, kdy je celek pokryt odstíny barvy a druhý bude obsahovat také kartogram či pseudokartogram, který bude pokryt rastrem. Data jsou v archívech níže (EAC01 – počet ekonomicky aktivních, UC – počet uchazečů celkem, UZ – počet uchazečů žen, UCVABC – počet uchazečů se základním či nižším vzděláním, UCE12 – počet dlouhodobě nezaměstnaných, VMC – volná pracovní místa).
Data:
Administrativní území obcí k 1. 7. 2011 (RSO, ČSÚ)
Data o nezaměstnanosti v obcích ČR k 30. 6. 2011 (MPSV)